Vyprávěj...

Vzpomínáte si na předchozí lokální volby v Praze? A vybaví se Vám ještě, kdo je vlastně vyhrál a kdo měl být podle všeho primátorem? Pražané měl tenkrát podivuhodně světlou chvilku a prokázali snahu vymést z magistrátu koalici a osoby stojící za řadou městských zakázek, jež provázely znaky korupce.

Nicméně tehdejším volebním výsledkům navzdory se mnohé nezměnilo, ostatně i Pavel Bém sedí namísto v teplácích v teple sněmovny a třeba chytrý Boris Šťastný je stále chytřejší a zřejmě i šťastnější.

A pár tisíc nespokojených voličů, dožadujících se před magistrátem respektování výsledků voleb, dnes dál jezdí tramvají, než jim ji úplně zruší (díky, pane Jando, jste vizionář).

Slovinské dejá vu

Současná slovinská situace je v lecčems podobná. Zhruba rok vládnoucí konzervativní koalici třeba vede strana, která předčasné volby defakto prohrála a kromě toho ji vede premiér, proti němuž probíhá soudní proces pro podezření z korupce při nákupu obrněných vozů slovinské armády. 

Primátorem hlavního města je člověk, proti němuž prokuratura vede přípravné řízení z podezření z korupce při nákupu městských pozemků (a nic na tom nemění skutečnost, že Lublaň pod jeho vedením vzkvétá).

Podobně je to v některých dalších městech, zejména v Mariboru, kde protesty kvůli neřešeným korupčním jednáním primátora začaly a rozšířily se do celého Slovinska, o čemž jsme si podrobněji pověděli minule.

Kozel zahradníkem? Díky, to ne!

Protesty, které zatím vyvrcholily v pátek odpoledne večer v Lublani, se tak   netýkají přímo vládních škrtů. Jsou důsledkem ignorance zásad právního státu, klientelismu, pohrdání soudy atd. ze strany jak lokální tak státní politiky. Slovinci s vědomím utahování opasku nechtějí dělání dalších dírek přenechat někomu, u nějž není jistota, že si z ušetřeného značně nelízne. A to nesouvisí se stranami jako takovými, jako spíš s konkrétními osobami. Důsledky škrtů a šetření tak pomohly situaci eskalovat, nejsou však jedinou příčinou dlouhodobé nespokojenosti Slovinců s vládními elitami.

Pravá nebo levá? Padni, komu padni

Výzvy odchodu ze strany demonstrantů se tak dostalo vybraným politickým exponentům napříč politickým spektrem. Jestliže se původně jednalo o primátora Mariboru France Kanglera ze Slovinské lidové strany, pak další protesty zahrnují primátora Lublaně Zorana Jankoviče z liberálního Pozitivního Slovinska nebo ministra vnitra Vinka Gorenaka, premiéra z konzervativní Slovinské demokratické strany a řadu dalších.

Děkujeme odejděte

Hlavním heslem demonstrantů je v Mariboru vzniknuvší "GOTOF JE!" (Je hotový) a jeho krajové varianty včetně "Fertik je!" (nikoli tedy četkovské plácání o levých a pravých), svérázně vyjadřující touhu po odchodu konkrétních politiků ze scény. Většina z osmi až deseti tisíc lublaňských demonstrantů a dalších tisíců v jiných městech však nemá jiný program nebo vizi než odchod stávající místní a státní vladnoucí garnitury.

Protestující nepojí stejná ideologie, politické přesvědčení, víra nebo vize kromě přesvědčení, že korupce je špatná a právní stát je dobrý nápad. Otázkou zůstává, zdali je nechtění něčeho dostatečně silný motiv ke hlubším změnám. Pražská zkušenost svědčí o opaku a tramvaj v Lublani zrušili už v padesátých letech.